Máta sice ještě neroste, ale když je v lednu jaro, je třeba toho řádně využít. Takže tradáá na milovaný Smrk a tradáá pryč z inverzní Ostravy.
Dle standardního operačního postupu jsme šli z Ostravice kolem Bučacího potůčku vzhůru do sedla a pak přímo na vrchol Smrku. Viditelnost byla nádherná, osazenstvo tuze příjemné a těch věcí, co bylo zapotřebí probrat….prostě očista hlavy, očista mysli….a cesta dolů vedla nečekaně k přehradě Šance.
