Hrusice
Malebná vesnička a rodiště Josefa Lady, leží nedaleko (cca 30 km) od Prahy u dálnice D1. Kromě jiného (památník a busta Josefa Lady, hospoda u Sejků…) tam najdete kostel sv. Václava, který je notoricky známý z Ladových pohlednic a obrázků. Z Hrusic se potom můžete vydat po značkách a neznačkách směrem k Sázavě, kde leží zříceniny hradů Odranec, Stará Dubá a Zlenice a okruhem přes Senohraby se pohodlně vrátíte zpět.
Odranec, Stará Dubá
Na levém břehu řeky Sázavy u obce Hvězdonice naleznete torzo věže latránu nazývaného Odranec. Dodnes je patrné hrazení kolem tohoto místa, které nelítostivě protíná železniční trať. Na kopci můžete objevit zříceniny hradu Stará Dubá, ke kterému toto městečko patřilo.
Hrad Stará Dubá byl založen ve 13. století některým z členů panského rodu Benešovců. Příslušníci zdejší větve se potom nazývali podle nového sídla z Dubé. Poprvé se podle hradu psal Ondřej, který se připomíná v roce 1283. Roku 1350 byla na Dubé jedním z jeho potomků Ondřejem postavena kaple sv. Klimenta. Po jeho smrti dostal Dubou v roce 1367 jeden z jeho synů Václav. Václav byl spojencem krále Václava IV. v boji s panskou jednotou. Se svými ozbrojenci se aktivně zúčastnil domácí války roku 1399 a patřil mezi známé lapky. Zajatí a oloupení protivníci byli vězněni na hradě Dubá. Když se Václav IV. vrátil ze zajetí do Čech, boje na Benešovsku většinou ustaly. Dosavadní Václavův spojenec Jan Zůl z Ostředka v loupení pokračoval a zmocnil se hradu Dubá. Přítrž jeho nekalé činnosti učinila až zemská hotovost v roce 1404. Po smrti Václava roku 1416 se majitelé hradu často střídali. V polovině 15. století vlastnil hrad Kuneš Rozkoš z Dubé. Hrad byl dobyt a rozbořen vojsky Jiřího z Poděbrad v roce 1467. Roku 1525 a 1554 se uvádí hrad Dubá jako pustý. Poslední zpráva je z roku 1648, kdy se připomíná Stará Dubá jako zřícenina.
Dnes zbývají z Dubé jen trosky, ale i z nich je patrné, že šlo o rozsáhlejší hradní komplex. Vlastní hrad byl tvořen hradní velkou síní, palácem, kaplí sv. Klimenta a několika menšími objekty. Areál byl chráněn valem a příkopem. Další součástí hradního obranného systému byly mohutné zdi, které byly ještě zesíleny čtvercovými věžemi. Dnes jsou většinou pobořeny, ale vstupní brána ještě stojí.
Zlenice
Hrad Zlenice je poprvé připomínán k roku 1318 jako sídlo pánů ze Zlenic. Není zcela zřejmé, zda se již tato zmínka vztahuje k dnešnímu hradu, neboť na opačné straně potoka se nacházejí zbytky zaniklého opevněného objektu primitivnější podoby, který by mohl být předchůdcem dnešního hradu. Ten však nepochybně vznikl v průběhu prvé poloviny 14. století. Příčinou jeho zániku byla vojenská akce poděbradských válek mezi lety 1463 a 1465. Příchozí musel nejprve projít předhradím s hospodářskou zástavbou, přístupným věžovitou branou, a pak mohl vstoupit po mostě poměrně subtilní věžovitou branou na prvém nádvoří jádra. Součástí jeho ohrazení ve straně nad řekou byla i okrouhlá, nejspíše studniční věž. Do vnitřního hradu se vstupovalo branou mezi obytnou věží se zaobleným nárožím a čelem mázhaus. Palácová křídla zřejmě tvořila tři strany vnitřního hradu, předěleného asi ještě příčnou hradbou na dvě části. Jižní křídlo bylo patrně srostlé s obytnou věží, která obsahovala i valeně zaklenutou místnost s hrotitým oknem (snad kapli) a v předposledním podlaží i roubenou komoru.
Hrad Zlenice představuje typickou ukázku blokové dispozice, charakteristické především pro šlechtické hrady prvé poloviny 14. století.
