Další noční výstup západní stěnou na královnu Beskyd ve složení Petra, Kmiňas, Vajgl, Richard a Bob. A jako každý ročník, i tento měl svá specifika – bleskurychlé změny počasí, bleskurychlý led, bleskurychlou fujavici a bleskurychlé jízdy po zadnici. A jako každý ročník byl i tento kouzelný.
Vyrazili jsme ve 23:45 z Ostravice. Nejprve deštíkem, poté sněžíkem, dále ledíkem a větříkem a někdy kolem 2 hodin a 23 minut jsme s jednou zastávkou na Lukšinci dosáhli vrcholu. Zase bylo všude zavřeno, tak jsme se schovali v předsíni vysílače a za chvilku se opět klouzali ve vichřici, sněžnici a mlžnici (ksichtem k vysílači, zády ke svahu) do Malenovic přes Lukšinec, U Velíčků a Korýtko. Na nádraží do Frýdlantu jsme došli (no, tak jo, dobruslili) v 5:40. Poplácali jsme se vzájemně po ramenou, zapěli pár vysokohorských písní a zmoženi se sesunuli do sedaček Beskydského šinkanzenu.
