Karpaty – pohoří Vilcan a Retezat

Ostravská expedice YTAPRAK 7002 v Rumunsku – CK Alpina, vedoucí Michal Benda a dále Petra, Petra, Spog, Kmíňas, Bžik, Kantor, občas já a další hromada lidí z Čech, Moravy a Slovenska….tuším, že nás celkem bylo něco kolem 26. Fotky jsou v samostatné galerii v Miniobrazáriu – Vilcan a Retezat .

1. den, pátek, 17. 8. 2007

Odjezd z Brna a noční přejezd do Rumunska do horského městečka Lupeni.

2. den, sobota, 18. 8. 2007

Nástup na hřeben Vilcanu jsme si ušetřili díky lanovce k chatě Straja (6 Leu). Přes vrcholy Mutu (1737 m), Verde (1627) a Lui Frate (1524 m) a úbočím Coarnele (1789 m) jsme došli pod vrchol Muncel (1553 m), kde jsme se utábořili v těsné blízkosti lesa. Cestou se k nám nečekaně připojil místní hafan Béďa. Pramen pitné vody byl nedaleko tábořiště a poměrně špatně přístupný, průtok byl nízký, přibližně 1 litr za tři minuty, takže žádná koupačka se nakonala. Čas přechodu 6 hodin (čistý čas 4 hod.).

3. den, neděle, 19. 8. 2007

Přes zalesněné sedlo Saua Cirloabele (1372 m) jsme pokračovali dále po hřebeni Vilcanu přes rozhledový vrchol Sigleu Mare (1682 m), kolem mnoha salaší, sběračů borůvek a polodivokých koní a dále přes sedlo Saua Dilma Cazuta (1152 m) směrem k vrcholu Macrisului (1422 m), který jsme obešli a za velkou salaší jsme se utábořili na mýtině. Situace z vodou byla podobná, jako na předchozím tábořišti, takže jsme vesele smrděli dál. A taky přišla pořádná noční bouřka. Čas přechodu 8 hodin (6,5 hod.).

4. den, pondělí, 20. 8. 2007

Pokračovali jsme k vrchol Arcanu (1750 m) s výhledy na Retezat a dále přes vrchol Nedeia (1619 m) jsme sestoupili do sedla Groapa Nedeiutii (1485 m). Opět jsme potkali několik polodivokých koní, baču a stádo ovcí a hlavně jsme se konečně umyli v docela obstojně tekoucím horském potůčku. Jinak ani živáček, ani medvěd. Čas přechodu 8 hodin (6 hod.).

5. den, úterý, 21. 8. 2007

Hned po ránu jsme si švihli asi 500 výškových metrů na ostrý hřeben Muntii Oslea s nejvyšší horou Vilcanu Oslea Mare (1945 m). Dále jsme přešli přes sedlo Pasul Jiul – Cerna (1330 m) oddělující pohoří Vilcanu a Retezatu a noc jsme strávili pod sedlem Soarbele oddělující Retezat od pohoří Godeanu. Marný pokus sehnat v místní salaši brynzu, ale zato dostatek vody ke koupání a pití. Čas přechodu 8,5 hodin (5 hod.).

6. den, středa, 22. 8. 2007

Přes travnatý vápencový hřeben Malého Retezatu (Retezatul Mic) s většinou jeho vrcholů Piatra Iorgovanului (1997 m), Albele, Vf. Dragsanu (2080 m) a s drobným deštíkem, který trval asi 15 minut a který byl jediným deštěm, co nás zastihnul přes den, jsme se dostali až do sedla Saua Plaiul Mic nad Cabanou Buta, ke které jsme sešli prudkým klesáním a u které jsme tábořili. Konečně vysněná odměna ve formě piva a nějakého toho místního jídla. Čas přechodu 6,5 hodin (4 hod.).

7. den, čtvrtek, 23. 8. 2007

Poměrně náročná túra s převýšením 1000 a následně ještě 300 metrů, zato však s neuvěřitelně nádherným a stabilním počasím. Přes vrchol Custura (2457 m) jsme přešli spojovací hřeben do Velkého Retezatu. Zde nás čekalo zdolání Vf. Papusa (2508 m) a nejvyššího vrcholu pohoří Vf. Peleaga (2509 m), aneb jak Kantor prohlásil „Té druhé veliké kurvy“. Večer jsme se utábořili v poměrně zaplněném kempu u největšího ze zdejších jezer – u jezera Bucura (2041 m). Lehčí variantou bylo jít přes údolí kratší cestou k jezeru a poté nalehko na Peleagu. Čas přechodu 9,5 hodin (7 hod.).

8. den, pátek, 24. 8. 2007

Došli jsme k malému jezírku Täu Portii, kde jsme si nechali věci a nalehko zdolali vrchol Vf. Bucura (2433 m) a nejkrásnější vrchol pohoří – pyramidu Retezat (2482 m). Poté jsme pokračovali vyčerpávající výstup do sedla pod vrcholem Judele (2398 m) až jsme došli ke krásnému a nejhlubšímu (29 m) retezatskému jezeru – zelené perle jezera Zanoaga (1997 m). Čas přechodu 7,5 hodin (5 hod.).

9. den, sobota, 25. 8. 2007

Ráno jsme si cvičně vyběhli 100 výškových metrů do sedla nad jezerem a pak už jen klesali do horské vesničky Gura Zlata (749 m), kde nás čekal autobus. Cestou jsme ještě potkali čerstvě přijeté kolegy z Čech na okruh Retezat – Tarcu a stádo ovcí a alespoň jednou si vyzkoušeli obranu proti ostrým ovčáckým psům. Čas přechodu 5 hodin (3,5 hod.). Cestou zpět jsme se ještě zastavili v městečku Hateg a pak už se vydali na přejezd do Brna…

10. den, neděle, 26. 8. 2007

…kam jsme dorazili v sedm hodin ráno….a jako teda fakt tohle byla zcela a úplně parádní akce….celkem nachozeno přibližně 120 km a nastoupá něco kolem 6 km vzdušnou čarou….no nejděte do toho :-).